Mám se odstěhovat nebo co? aneb o sdílené spotřebě

14. 7. 2011 | Blog | 6 komentáře(ů)

Mám po delší době zase potřebu napsat něco hodně otevřeného. A aby to opravdu vyznělo, budu více expresivní, než je standard.

Na Peoplecommu (blog o svobodě v práci, který už neexistuje – update 2017) publikoval Tomáš Hajzler tradičně inspirativní video – je od Rachel Botsman, která vypráví o „spotřebě stojící na spolupráci“ (video je k dispozici i s českými titulky).

Ve zkratce nám video říká, že pokud bychom se na společné spotřebě různých statků podíleli, měli bychom se lépe. Například bychom si mohli se sousedy půjčovat vrtačku nebo auto – je to levnější, ekologičtější a podobně. Nebudu tenhle nadšený (i mně se ta myšlenka hodně líbí) koncept rozebírat dále do hloubky, protože podstata je jasná. Dovedete si teď tak jak bydlíte a žijete představit, že byste pravidelně půjčovali auto svým sousedům? Nebo byste si ho nedejbože pořídili společně? Ještě pořád se mi ta myšlenka líbí, ale..

Bydlím v baráku, kde jen málokdy potkáte člověka české národnosti. Snažím se s kýmkoliv aktivně komunikovat (ve smyslu „jednoduchý komunikační akt“ jako třeba pozdrav) a jít aktivně proti xenofobii – prostě se snažím odprostit od toho, že „ten člověk“ uvažuje jinak (protože „úkáčko“ jinak uvažuje, je přece odjinud). Jenomže marná snaha – žádná, ale vůbec žádná reakce z druhé strany, těžká ignorance (potkal jsem i výjimku, ale ta potvrzuje pravidlo). Mám se odstěhovat? To asi nebude řešení, když..

Problém se sdílenou spotřebou je mnohem hlubší a není o národnostech. Kolik z vás zná svoje sousedy jménem? Kolika sousedům svěříte klíče od bytu, když jedete na dovolenou, aby vám zalili kytky? Nikoho takového v baráku nemám. A proč?

Protože jsem ho nehledal. A Proč?

Protože si lidi nevěří? Trochu smutné, nemyslíte?

Vím o lidech, kteří to mají trochu jinak a funguje jim to. Není to nějaká komunita nebo sekta, prostě pár sousedů, kteří se přátelí a pochopili, že společně = lépe.

Odebírejte newsletter

Sbírám zajímavé tipy na zefektivnění práce s digitálními nástroji, točím videa a píšu články.

Souhlas se zpracováním osobních údajů(Required)
This field is for validation purposes and should be left unchanged.

6 Komentáře

  1. Martin Kopta

    Taky je to možná výběrem sousedů. My se vždycky snažili mít v domě a v okolních ulicích pár známých. Částečně to děláme tak, že si tam taháme známé odjinud, částečně si z místních děláme známé.Sdílíme asi už jen připojení k internetu, ;-) ale dřív jsme si vzájemně půjčovali víc věcí, které jsme neměli vlastní. Když přemýšlím o tom, kolik lidí má klíče od našeho bytu…Takže ano, přestěhuj se k nám na Anděl.

    Odpovědět
  2. Milan C.

    Me se tahle myslenka hodne libi, bohuzel v ceskym prostredi to zatim moc nefunguje, myslim tim konkretne ruzne carsharingy atd. Nicmene, vybudovani si duvery mezi sousedy chvili trva. Nam trvalo tak 2 roky,nez jsme se sousedkou rozsirili konverzaci o vice vyrazu nez jenom „hezky den“ a ted nam uz obcas hlida i zvire:))

    Odpovědět
  3. Martin

    Já myslím, že stačí společně sdílet třeba vodu a už se člověk kouká, jestli se soused nekoupe víc. To samé s topením. Nebo to je něco jiného?

    Odpovědět
  4. Honza Páv

    @martin no, právě asi není :( pro mě to jsou všechno relativně nový (i když blízký) témata, tak třeba časem přijdu na to, co je ideální..@milan to by se mi taky líbilo, na to sousedství je docela dobrá platforma http://sousede.cz – tu by to ale chtělo trochu dotáhnout.. asi bych se měl naučit, jak se rusky řekne, „zalej mi kytky, tady máš klíče“ :)@martin kopta jakože bych bydlel ve stejný čtvrti jako všechny ty hospody, do kterejch po práci chodíme? To byste museli mít sakra nízkej nájem :)

    Odpovědět
  5. Martin Kopta

    Když mluvíme o těch nájmech … to je právě další výhoda Smíchova. Zvlášť po uvolnění bytů, kde se dřív platilo regulovaný nájemný. :-)

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..