Rychle, než to vyprchá. Dneska sem měl kulturní zážitek, byl sem v divadle u Hasičů a viděl Cavemana. Je to naprosto dechberoucí (musíte se pořád smát) hra, která neuvěřitelným (nebo uvěřitelným) způsobem reflektuje podobu a původ vztahu mezi mužem a ženou. Než se dostanu k tématu, ještě pochválím herce Honzu Holíka. Velký respekt.

Kromě mnoha životních pravd byla ve hře zmíněna zajímavá pravda. A to, že jsou poslední generace vychovávny účama (ty, kterému bych měl vykat, rozuměj učitelkama). Celkově to vyznělo tak, že má dnešní společnost ryze ženský pohled na svět. Chlap (už nádech slova napovídá, co máte očekávat) by měl být jemný, vnímavý, měl by diskutovat a vcítit se do role ženy. Má ho bavit nakupování, romantický filmy a štěňátka. Přiznávám, přeháním.

Ten pohled tady ale takový je a skoro dvě generace lidí s penisem už nejsou lovci. Co je dneska slovo chlapa? Rekvizita z westernu (kde byli zřejmě kovbojové teplí)? Zkuste si jenom představit, co zbyde z chlapa, přestane-li být lovcem a ochráncem. Nějaké biologické anomálie.

Chlapa dělá z chlapa právě TO specifický chování. Měli bysme přestat nosit pomyslný růžový trička. Potom, co nás zfaulujou, bysme měli stejně jako Jágr po bodychecku Ovečkina vstát a bez keců hrát dál, měli bysme stát za tím, co jsme udělali, měli bysme stát za tím, co jsme řekli, měli bysme se umět rozhodovat a zbytečně nehrát divadla (platí pro všechny kromě Holíka!). Prostě měli. Ale máme na to koule?