Je retrofetiš reakcí na rychlý technologický vývoj?

30. 6. 2013 | Blog | Žádné komentáře

Většina z tohoto článku je už skoro třičtvrtě roku stará. Zapomněl jsem ho publikovat a dnes mi ho Josef svou vizualizací s hisptery připomněl. Něco jsem updatoval, tak to snad bude dávat smysl. Pro mě to všechno začalo lomo foťáky. Jak může plastová krabička fungovat bez baterek. Kvalita fotek není rozhodující, roli hraje autenticita. Stejně jako v případě Instagramu, jehož fotografické filtry dávají „obyčejným“ fotkám emoce. A na Instagram navázal celý ekosystém fotkyupravujících aplikací, vzpomeňme třeba Hipstamatic, jehož cílem je „zanalogovat“ (ano, vymýšlím si slova) pohodlné focení na iPhonu. Když mě moje oblíbená spolužačka Máša potkala na náplavce v brýlích, která mají čirá skla (super thajská kopie Vans brýlí, co vypadají jako rejbeny), byl jsem proti své vůli označen za hipstera. Hipsteři jsou divní týpci (i typoňky). Snaží se vypadat co nejvíc divně, nosí spoustu starých věcí, kterým se neříká staré, ale vintage. hipster-what Naleznete mezi nimi jedince, kteří vlastní telefon, se kterým se na internet připojíte jen stěží, a nebo je to internet, který by se vlastně také dal označit jako vintage (wap). A pokud starý hloupý telefon nemají, mají iPhone skrytý za obalem, který alespoň něco starého (nejčastěji foťák nebo digihru) připomíná. A když nemají obal, pořídí si k telefonu sluchátko.

blank

Nemyslím si, že by byl telefon poznávacím znamením hipstera, jen je to příznačné, pokud se chceme bavit o technologiích. Možná ty brýle, to je lepší znamení. Mé vysočanské kamarády pobavily brýle také. A když jsem z legrace prohlásil, že si jdu pustit hudbu a že je to jedině indie, skoro se váleli pod stolem. Indie hudba je vlastně taky trochu návrat zpět, minimálně z pohledu toho, jak se snaží tvářit. Je to nezávislá hudba, nezávislá na hudebních labelech (ač může být realita jiná), hudba, která se minimálně snaží neznít tak technologicky dokonale a strojeně jako některý popík. Vemte si třeba rostoucí oblíbenost indie folk (nemám rád nálepky a budu po zásluze potrestán) kapely Mumford & Sons (Universal Music). Na Deezeru je najdete jen v kategorii indie a přitom, kdo by to byl řekl, folk může být trendy (přeháním). Návrat k něčemu staršímu, opravdovému lze sledovat i v rostoucí oblibě některých městských krajin. Třeba pražské náplavky, kde sídlí nejlepší hospoda Bajkazyl. Když jsem tam náhodou ještě před létem přišel, to místo jsem neznal. A až na výjimky ani moje okolí. Zkuste se dneska zeptat a zjistíte, že už je o něco známější. Místo toho, aby lidé trávili volný čas v kině nebo na sociálních sítích, se jdou postaru bavit k řece. Možná se tam sejdou na kole, protože autem dneska jezdí jen blbci (ať je potkáme i mezi cyklisty a chodci).

blank

A zkuste vyjet na horáku do města. Budete za blbce, protože dnes letí favorit. A ani přehazovačka už není trendy (alespoň ta cyklistická, protože na hlavě hipstera ji možná uvidíte). Musíte mít furtošlap (fixku či fixgear) nebo alespoň single-speed. I já si jeden takový u funbikes nechal postavit. lolo Do módy se kromě starých kol často vrací mnoho jednoduchých prvků z dob dřívějších a vypadá to, že se casual uniforem z kyberpunkových povídek zřejmě nedočkáme. A své má za sebou i IKEA, protože její cílovka – ti mladí, kteří nemají peníze na pořádný nábytek, si jej dnes stloukají s Lubošem v Paletkách. paletky Když už se bavíme o DIY (do it yourself), asi by nebylo vhodné zapomenout na Arduino. Arduino je takový malý počítač, který slouží k levnému a rychlému vyrobení prototypů (ještě se o tom zmíním v samostatném článku). Je na něj možné připojit mnoho různých senzorů (zvuk, pohyb, světlo, …) a na základě přijatých dat pak vykoná nějakou naprogramovanou funkci. A je to jednuduché – místo, abyste utíkali do OBI a koupili si samozavlažovací systém, uděláte si ho sami doma. Návodů je spousta. arduino_uno Snažil jsem se popsat pár rozjetých trendů, které směřují spíše jednoduchosti než přílišné komplexitě, kterou nejsme schopni ovládat. Možná jde o návrat do minulosti, kdy jste s každou prkotinou nemuseli do autorizovaného servisu. Přemýšlím už delší dobu o tom, zda je inklinace k jednoduššímu reakcí na velmi rychlý vývoj technologií. Podle P.J. Raye ale nejde o potřebu ovládat technologie, ale potřebu být unikátní, jak píše ve svém článku Hispters and Low-tech:

Je to nejradikálnější výraz individuality: opt-out. (hodně volně parafrázováno)

Vládne světu hyperindividualita? Nebo si myslíte, že jde spíše o snahu technologii ovládat. Není to otázka pro antropologa?

Odebírejte newsletter

Sbírám zajímavé tipy na zefektivnění práce s digitálními nástroji, točím videa a píšu články.

Souhlas se zpracováním osobních údajů(Required)
This field is for validation purposes and should be left unchanged.

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..