Každý všední den běží ve 20:10 na ČT24 pořad Hydepark. Pokud ho neznáte, najdete ho na webu České televize. Jde o pořad, ve kterém mohou diváci pokládat dotazy vždy jednomu hostu. Koncept, který je starý jako televize sama. Hydepark to ale dělá nově.

Hydepark je hodně o lidech, kteří se chtějí ptát. A Česká televize jim dává více možností, jak se stát součástí pořadu. Kromě tradičních cest, jako telefon, SMS a email, můžete využít taky chat, Skype, Facebook nebo Twitter.

Výborný nápad, výborné provedení.  A pořad se umí „sám prodat“. Jako jeden z mála je schopný oslovit i lidi, kteří už televizi jako zdroj informací zavrhli.

Za tímhle článek nestojí jen chvála České televize, ale taky reflexe současného stavu tradičních médií. Facebook už není jen webová stránka. Pracují s ním televize i rozhlasové stanice (např. Evropa 2). U tiskových médií, s výjimkou deníků, si podobné propojení nedovedu představit. U elektronických médií to ale jde. A proč?

Dnešek je o interakci. Všichni mají pocit, že bychom neměli informace jen konzumovat. Aktuální práce s informace jde sice opačným směrem, nicméně každý by se měl na vytváření kvalitních informací podílet (říká trendy obecný úzus). Třeba jako divák.

Interakce byla dána jen kvadrátním (síťovým) médiím. Mezi jejich hlavní charakteristiky patří decentralizace, komunikace a zpětná vazba více než jedním směrem a interaktivita, která je zapříčiněna technologickou podstatou těchto médií. Jde o vlastnosti, která terciární, tradiční média jako televize, rozhlas a tisk nemají.

Hydepark je důkazem, že svůj souboj s internetem tradiční média nevzdávají. Na druhou stranu jde o důkaz o hranicích tradičních médií. Příchod nových typů médií není o nahrazení „těch předchozích“. Nová média vždy překonávají možnosti těch starých.

Bude v budoucnu existovat televize, která vám vám umožní stát se součástí mediálního obsahu? Je to možné ve chvíli, kdy by mělo mít k interakci přístup masové a rozptýlené publikum? Publikum, které se nedá adresně oslovit? Půjde pak o síťové médium?